Report z Bush: Special Female Edition od Katky

Pro začátek ovšem úplně stačilo pohodlně se usadit, zaposlouchat se do rytmu zlámaných beatů a vnímat atmosféru, která se rovnala klidu před bouří. Ještě před jedenáctou zahrála hit Guardian od brightonské dvojky Spectrasoul. Parket sice zel prázdnotou a pohybovala se na něm jen světla, ale já jsem měla co dělat, aby mě chytlavá melodie a svižný rytmus tohoto tracku nechal klidnou.

Krátce nato se klub začal plnit poněkud rychlejším tempem a možná díky tomu se návštěvníci odvážili vstoupit na parket, aby se pohupovali do rytmu. Tanečníků stále přibývalo a první dáma večera se rozhodla i pro melodičtější kousek, No One Knows od producenta, který si říká Electrosoul System. Krátce nato předala „žezlo“ IM Cyber, jejíž set začínal zlehka, a to věcí Papua New Guinea od legendárních The Future Sound of London. Tato skladba s mystickým nádechem postupně získala drumandbassový rytmus a IM Cyber tak mohla volně navázat dalšími tracky, které se nesly v jejím ostřejším stylu. Mezitím se na pódiu objevil speciální host večera, Charlie One ze skupiny Ohm Square.

Vzhledem k tomu, že jsem doposud neměla příležitost poslechnout si IM Cyber s živým hlasovým doprovodem, byla jsem zvědavá, jak bude společná show těchto dam vypadat. Charlie One byla zpočátku nespokojena se zvukem mikrofonu a snažila se pomocí gestikulace dohodnout se zvukaři, aby s tím něco udělali. Po pár minutách již byla spokojenější, a s nadšením doplňovala set naší přední DJane. Ovšem já jsem žádnou výraznou změnu nezaznamenala a bylo mi líto, že jsem této sympatické zpěvačce nerozuměla téměř ani slovo. Nicméně vzhledem k tomu, že byl parket plný po celé dvě hodiny, kdy spolu na pódiu působily, dovolím si tvrdit, že se jejich společný projekt zalíbil! 

Ve dvě hodiny se za pult postavila Lulu Rulez, od které jsem čekala ostrý zvuk s výraznými beaty, jako u předešlých DJs. Brzy se ovšem ukázalo, že Lulu Rulez má mnohem blíže k odlehčenému, jungleovému stylu. Mezitím již někteří znavení návštěvníci klub opouštěli, ale párty byla stále v plném proudu a z poloviny naplněný parket se vlnil i skákal do rytmu. Charlie One ke konci setu opět zavítala na pódium a set obohatila vokály, za které sklidila od publika úspěch.

Poslední dámou večera byla Danko, která pokračovala v duchu atmosférického drum and bassu, ale uměla také přitvrdit. Komu ještě zbylo alespoň trochu sil, mohl se ještě vyřádit na Commixacích nebo nesmrtelném Murderation od Logistics. Krátce před pátou Roxy utichlo a já jsem mohla, za pískotu těch, kteří byli ještě tancechtiví, spokojeně vyrazit domů. Ženy za mixážním pultem jsou stále raritou, ale doufám, že se za ním budou objevovat stále častěji. Včera totiž dokázaly, že se nemají za co stydět. Nemám pravdu, pánové?