Report z chorvatského festivalu Stop Making Sense od Sody

Do městečka Petrčane, které se nachází asi 10 kilometrů severně od Zadaru, jsme dorazili o den dříve, abychom nabrali síly po dlouhé cestě. Po příjezdu jdeme okouknout areál festivalu. Ten se nachází v piniovém háji přímo na pláži a částečně ve zdejším klubu, který má jednu open air a indoor stage. Jedna stage se také nachází na lodi, tu si ovšem musíte včas bookovat, jinak na vás nezbude místo jako na nás. Loď byla celý víkend plná, tančilo se, pilo se a komu bylo velké horko, mohl se zchadit v moři. Festivalový areál není nikterak velký, zato zde nejdete vše, co kvalitní festival potřebuje. Dostatek barů, místa k sezení a čisté mobilní toalety. Největší překvapení nás čekalo u vstupu, tady nás nekontrolovala žádná ochranka, ale státní policie. U nás stále konzultované téma, tedy zásah policie např. při fotbalových utkáních, je zde úplnou samozřejmostí. I když celý areál hlídala policie, na příjemnou atmosféru festivalu to nemělo žádný vliv. Policie dělala jen svoji práci a návštěvníky zbytečně neprudila. Dokonce se u vstupu nekonalo ani žádné trapné prohledávání tašek nebo batohů.



Program festivalu začínal každý den už po jedné hodině odpoledne. To bylo dost brzy na to, aby nám vydržely síly po celé odpoledne a večer. Proto na festival vyrážíme až po šesté hodině, kdy na beach stagi hrají Radioclit. Ti sázejí jednu oldschoolovou pecku za druhou a návštěvníci se náramně baví. Vrchol jejich setu ovšem byl při krásném západu slunce, který skvěle podtrhávalo reggae Boba Marleyho. Mezi tím se už na hlavním pódiu připravují afričtí The Very Best. Na ně zde čeká zatím největší počet návštěvníků. The Very Best se skládají z DJe a dvou MCs, jejich záběrem je hlavně latino, reggae a africké rytmy. Pro nás ovšem tento mix všeho možnýho zrovna není a tak se vracíme na beach stage. Tady hraje DJ, který bohužel není napsaný v line-upu, ten roztáčí luxusní deephouse, který se na pláž hodí nejvíce a stejně jako zbytek návštevníků naplno hltáme tu přímořskou atmosféru. Co více si přát, než sedět na pláží při poslechu své oblíbené muziky. Poté jdeme navštívit jeden z barů, u kterého se nám protočily oči. Ceny jsou nastaveny spíše pro anglické návštěvníky, kterých tu je většina, než pro nás Čechy. Proto raději jdeme na drink do našeho apartmánu. Vracíme se posilněni a v té nejlepší náladě. Bohužel asi po hodině nám oznámili, že dnešní program na open air stageích kvůli nedalekému hotelu končí a přesouvá se do útrob zdejšího klubu. Tam je ovšem na nás připraveno nemilé překvapení - chtějí po nás osm euro za vstup. To se nám nechtělo dávat a tak čekáme, jak se bude situace vyvíjet a skutečně - asi po hodině začali do klubu pouštět zadarmo. V klubu je ovšem tak strašný vzduch a nesnesitelné vedro, že i když zde hraje legenda techna Juan Atkins, raději odcházíme nabrat síly na druhý den festivalu.



Další den si s sebou bez ostychu bereme pití a stejně jako včera s tím policie nemá žádný problém.
Do areálu jsme dorazili asi po sedmé hodině a to se tady prozatím zdržuje jen hrstka návštěvníků. Klasicky nejvíce lidí tančí na beach stagi, kde se opět hraje oldschoolová muzika jako Michael Jackson apod. Po západu slunce na hlavním pódiu hraje mexický DJ a producent Rebolledo a ten je pro nás také zatím tím největším překvapením festivalu. Hraje tvrdé, syrové elektro doplněné vlastím zpěvem, které dohromady tvoří osobitý sound. Dalším DJem je Matias Aguayo, na něho už je prostor před hlavním pódiem téměř zaplněn. Matias hraje live set, který se dá jen těžko někam škatulkovat, zkrátka od každého má něco. Je z něho slyšet exotika a různorodost stylů. Ovšem hlavním vystoupením dnešního večera a zároveň i celého festivalu byl bezesporu následující live set Nathana Fakea. Ten si s námi doslova pohrával a do setu zařadil promyšlené techno, které vám říká něco navíc... Má tu správnou hloubku, není to jen pouštění nějakých samplů nebo tracků. Jde o živý koncert, jak to má být. Jeho nasazení je takové, že mu musíte věřit, že to myslí opravdu vážně. Vše perfektně podtrhával velmi kvalitní zvuk přivezený až z Anglie. Po něm nastoupil DJ Optimo a i když měl pozornost publika velkou, nás svým setem moc nepřesvědčil. Tím program dnešního den končí a přesouvá se opět do klubu. Tam po včerejší zkušenosti raději ani nejdeme a vyrážíme relaxovat na poslední den festivalu.



Na třetí den festivalu jsme nikterak nespěchali, protože jsme už věděli, že v podvečer nehraje nic zásadního a návštěvníci přicházejí také až v pozdějších hodinách. Při příchodu si na hlavní stagi připravuje svoje nádobíčko nám zatím neznámý černoch. To znamená, že již poněkolikáté je změna v programu. Už se v tom vůbec nevyznám. Ten černoch, jak se zdá, je DJ Wbreeza a ten celou dobu skáče za pultem jako střelený a hraní si užívá jako nikdo jiný. Jeho set je velmi pestrý, hraje live tech-house, který nemá chybu. Pro mě to bylo další překvapení festivalu. Jako další už nastupuje legenda elektronické hudby Carl Craig. Nastupuje za velkého aplausu, který jsme za celý víkend neslyšeli. Hraje aktuální novou muziku, takže konečně něco pro nás. Promyšlený set bez zbytečných hitů, který se stále vyvíjel. Jeho set jsem si užil a hodnotím ho velmi kladně. Posledním DJem dnešního programu je James Priestley. Ten ovšem úplně změnil styl a hraje spíš komerční sr..., které se po skvělém setu Carla vůbec nehodily. Úplně nás to vyhodilo z rytmu a odcházíme vstřebávat zážitky na pláž.

Atmosféra festivalu se dá jen těžko popsat... Nejvíce pozitivní bylo prostředí slunného pobřeží v piniovém háji, které mluví za vše. Lepší místo pro festival se dá asi jen těžko najít. Horší ovšem byl výběr muziky - většina DJs hrála otřepané oldschoolové pecky. Jen málokdo zahrál kvalitní muziku. Je zvláštní, že organizátoři takového festivalu jako je Big Chill, nepřivezli více kvalitních DJs. Co jsme také nepochopili, byl fakt, že organizátoři nejspíš nedělali žádnou propagaci v Chorvatsku, protože jsme na festivalu nepotkali jediného Chorvata. :) Návštěvníků bylo na takový festival pomálu, dali by se počítat jen na několik stovek a skládali se převážně z Angličanů několika Čechů a Slováků.