Report z Defected Croatia 2019 od DJe Funa

Rozebírat jednotlivá vystoupení všech DJských mega hvězd, které zde opět vystoupily (namátkou Roger Sanchez, Armand Van Helden, Dimitri From Paris, Claptone, Low Steppa, Angelo Ferreri či Derrick Carter), by zabralo nadmíru prostoru a ostatně jsem se takto podrobně rozepsal již v recenzích z předchozích ročníků. Proto jsem se tentokrát rozhodl zaměřit trochu víc na pozadí festivalu, určitý posun a doprovodné atributy, které dělají tento house svátek tak výjimečným a z DJských výkonů vypíchnout jen ty – z mého subjektivního pohledu – nejvrcholnější okamžiky.

Samozřejmě už jen to, že Tisno na krásném poloostrově Murter má své specifické kouzlo a je jedním z nejmalebnějších chorvatských přímořských měst, a pak samotné zdejší festivalové místo s názvem Garden, velká píniová oáza, která se rozprostírá na břehu jedné z půvabných zátok Jaderského moře, jsou prvky, které neskutečně umocňují vysluněnou atmosféru celé této události. Výběr místa pro takovou akci si tedy lze ztěží představit lepší. To je pro Defected velké plus, ale label nesází pouze na tento, i když podstatný, fakt. Krom neuvěřitelně nabitého line-upu rozhodně nepodceňuje promo a především na ničem nešetří. Mimo dnes již téměř povinné masivní reklamy na všech sociálních sítích prezentuje v průběhu roku právě chorvatský festival jako vrchol sezony na svých akcích v Londýně, po celé Velké Británii, ale například i v Sydney, Amsterdamu či prostřednictvím své párty Glitterbox po klubech na Ibize. Velkou devizou je pochopitelně bohatá hudební produkce značky Defected. Například skutečnost, že minulý týden stanuly 4 nahrávky z této dílny na prvních čtyřech místech Traxsource Dance Chart, jednoho ze zásadních obchodů s elektronickou hudbou, je dokonalou reklamou samo o sobě.

Silnou celoroční podporou pro tuto letní akci jsou bezesporu i rádiové pořady Defected, které se staly velmi záhy proslulými nejen mezi britskými posluchači, ale získaly desetitisíce fanoušků po celém světě. Sázka na mladé DJs, Sam Divine jako moderátorku Defected Radio a Melvo Baptista pro Glitterbox show, se ukazuje jako správná volba a zajisté má vliv na zvýšeném zájmu mladého publika o house music. A to je přesně jedna z věcí, která například u nás téměř chybí. Rádiová osvěta elektronické hudby byla v Čechách vždy mizivá... Tím se dostáváme k tomu, na co již dávno zapomněla či (často bohužel i z finančních důvodů) rezignovala naprostá většina našich klubů. Defected totiž letos dovedl k dokonalosti nejen zvukovou, ale i vizuální stránku, živá vystoupení vokalistů doprovázejících DJs a stejně tak i plejádu go-go tanečnic. Ani jedna stage nebyla ošizena o hutný, naprosto čistý a uchu lahodící zvuk megavýkonné aparatury Funktion-One. Takový sound je pro každého návštěvníka Defected Croatia dokonalým zážitkem, ovšem ne jediným. Kapitola sama o sebě byla letošní 3D videoprojekce, kterou ztěží popisovat, prostě se musí vidět na vlastní oči! Tematicky, střihově i technicky dohnaná k dokonalosti... S několika přáteli, kteří se mnou opět festival sdíleli, jsme se shodli, že i bez zbytečného pozlátka a megalomanství lze vytvořit vkusnou a přitom špičkovou projekci. Však také technické stanoviště na druhém konci hlavní stage se dvěma několikametrovými řadami ovládacích pultů a panelů pro zvuk, inteligentní světelnou show a zmiňovanou projekcí, kterou ovládal celý tým VJs a zvukařů, bylo docela fascinující podívanou. Své by o tom mohla vyprávět moje kamarádka Jitka, které šla hlava kolem, když ji na chvíli vedle sebe posadil za všechna tato "hejblátka" šéf oné audiovizuální sekce...

Fantastickou atmosféru tentokrát pomáhalo vygradovat také několikanásobně více go-go tanečnic než na loňském ročníku. A že to byla hodně hustá, až dekadentní, přehlídka! Od černých tanečníků, kteří to mají prostě v krvi, přes exotické krasavice až po travestity, kteří ovšem nezářili jen pestrobarevnými extravagantními oblečky, výrazným líčením a celkově "ujetou" vizáží, ale doslova sršeli energií a dokonalými tanečními kreacemi. Jak je právě tato, i u nás kdysi samozřejmá a dnes bohužel naprosto opomíjená, složka důležitá, jsme si uvědomili, když zdejší tanečnice přímo vrhaly do davu energii a mnohokrát vyhecovaly narvaný parket až k naprostému tanečnímu šílenství!

Jestliže naše nejoblíbenější Beach stage, zasazená téměř do mořských vln, letos v pár momentech hudebně nepatrně přitvrdila, bylo pro nás překvapením, a rozhodně ne nemilým, že naopak Main stage byla často ve znamení více soulful, melodických a funky groove poloh s častým návratem ke klasice a čisté house music. Nemalý podíl na tom měla i vystoupení živých vokalistek. Londýňanka Teni Tinks svým sytým černým mezzosopránem dokonale vyšperkovala již tak skvělý set zdejšího miláčka Shapeshiftera, autora jedné z nejhranějších klubovek všech dob "Lola´s Theme", s nímž live zazpívala především jejich společný aktuální velký hit "Try My Love".



Opravdovou třešničkou pak bylo vystoupení americké černošské divy Julie McKnight. Tato dáma ověnčená v minulosti cenami MTV či Dance Music Awards, má na svém kontě krom pěvecké spolupráce s legendárními Earth, Wind and Fire i vokály v mnoha house skladbách, z nichž některé již patří ke zlatému fondu taneční hudby. A právě dvě z těch absolutně nejkultovnějších zde famózně vystřihla naživo. Bylo až dojemné slyšet zpívat spolu s Julií tisíce lidí na parketě její house hymny "Finally" a "Diamond Life". Ty původně nahrála a proslavila před téměř dvaceti lety s Kings of Tomorrow a Louie Vegou z proslulých Masters At Work.

A přímo Masters At Work také Julii McKnight na hlavním pódiu letošního festivalu Defected Croatia doprovodili, aby následně rozjeli svůj našláplý a přitom pozitivně melodický set. Nechyběly v něm ani jejich vlastní největší pecky jako "It´s All Right, I Feel It" či "The Bomb, These Sounds Fall Into My Mind". Pro mě bylo docela vtipným a hlavně milým zážitkem potkat se pak v zákulisí s Kenny Dope Gonzalesem, polovinou dua MAW a stvořitelem posledně jmenované nezapomenutelné house bomby a osobně mu poděkovat za překvapivý dárek, který jsem nedávno dostal ke svým narozeninám. Jeden z mých kamarádů, který již před mnoha lety chodil na naše první akce, totiž nějak zařídil, aby mi Kenny Dope poslal z USA právě tuhle vinylovou desku se svým podpisem a věnováním k mým narozkám. Oba jsme se tomuto setkání museli zasmát a zvlášť mě potěšila Kennyho reakce, že měl prý obavu, aby deska včas dorazila... :)

A teď se vrátím až na začátek, hned k prvnímu večeru Defected Croatia. Nebyl jsem totiž jediný, kdo měl pocit, že již v tuto chvíli zažil vrcholný okamžik celého fesťáku. Na plážovém pódiu stanul padesátiletý černý týpek z Chicaga, majitel slavného labelu Classic, jenž krom silného vlivu na počátek techno scény má na svědomí i nespočet remixů pro takové osobnosti jako DJ Sneak, Röyksopp, The Human League, ale například i Rickyho Martina. Ti, kdož mají povědomí o historii techno a house music, už zajisté ví, o kom je řeč. Ano, ano, ano a 100x ano: Derrick Carter je prostě bůh a tečka. :) Už před dvěma lety mě zde uchvátil, i když tehdy byl jeho set značně odlišný - plný funku, classic house music a remixů "sedmdesátkového" disca. Ačkoliv tentokrát vsadil na daleko tvrdší pojetí, nejednalo se v žádném případě o nějaké mlácení prázdné slámy. Naopak! Vše, co zahrál, se na vás valilo jako tank, našláplé až do pr...., ale přitom to bylo neuvěřitelně groovy, se silným melodickým základem a funky feelingem. Nedá se říct nic jiného, než že celou, úplně narvanou,  stage totálně rozsekal na hadry! Ruce nad hlavou byly téměř nepřetržitě a řev z parketu musel být slyšet možná až do Čech. :) Když jsme s partičkou po jeho dvouhodinovém vystoupení slezli z parketu v komplet propocených tričkách, podívali jsme se na sebe a jen se smáli: "WTF, co tohle bylo?! Techno, nebo disco?!" Jako fakt nevím... Snad by se to stylově dalo zaškatulkovat prostě jako Chicago house, ale je to fuk - Derrick Carter totiž jednoznačně předvedl nadmíru originální a fascinující jízdu, na kterou se nezapomíná!

O dalším dnu, jímž byl páteční večer, jsem se už zmínil v souvislosti se skvělým Shapeshifterem. Jenže hned po něm na Main stage, která byla tu noc pojata jako Glitterbox show s tematickou projekcí a tanečním doprovodem, nastoupila hvězda nejočekávanější. Legenda legend, tvůrce mnoha kultovních hitovek jako "You Don´t Know Me", "The Funk Phenomena" či remixu Bollandovy slavné "Sugar Is Sweeter". Jistě, řeč je o pánovi jménem Armand Van Helden! Jinak též producent a DJ, kterému svěřili k remixování své songy i takové osobnosti jako The Rolling Stones, Janet Jackson, New Order, Faithless nebo Puff Daddy. Pamatuji se, jak jsme v roce 1994 "mastili" jeho první hit "Witch Doktor", jenž vyšel na snad nejlegendárnějším house labelu Strictly Rhythm a stal se jednou z prvních underground-house skladeb, které se dokázaly katapultovat do Top 10 samotné Billboard Chart!

Takhle přeplněnou hlavní stage jsem za všechny ročníky Defected Croatia ještě neviděl. Na Armanda byli prostě zvědaví všichni. Už když přicházel a vítal ho bouřlivý aplaus, automaticky mi začal v hlavě najíždět beat skladby, kterou jsem si v tu chvíli vysnil jako "otvírák". Oh shit, a taky, že jo! Musel jsem se tlemit, ale vzápětí mi došlo, že se to vlastně jasně nabízelo. Čím jiným začít, než jeho nejmonstróznějším a taky nejprofláklejším kouskem "Professional Widow" od Tori Amos v jeho vlastním remixu, v roce 1996 jedničkou britské hitparády a celosvětovým tanečním megahitem!



Okamžitá spontánní reakce několikatisícového publika jen stvrdila naše očekávání, jak se bude Heldenův set odvíjet. Od začátku až do konce trip po tom nejlepším z historie house music a zároveň jeho vlastních peckách, což se vlastně nevylučuje. Samozřejmě nechyběla "Sugar Daddy", zmiňovaná "Phenomena", "My My My" a tou největší trefou byla určitě "Music Sounds Better" od Stardust, respektive T. Bangaltera z Daft Punk. Tu zde totiž Armand chvílemi úplně zeslaboval a nechal text jen na hlasivkách publika. Slyšet mnohatisícový dav, navíc nejméně z poloviny složený z mladých lidí, kteří v době vzniku téhle m*dy tak možná "tahali kačera", sborově zpívat: "I feel like the music sounds better with you", to vám vážně naskočí husina... 

Přiznám se, že uprostřed šestidenní párty jsem si potřeboval dát trochu oddych a tak jsem propásl část vystoupení Davida Penna, který mimo jiné momentálně rozsekává všechny taneční žebříčky a dancefloory svým remixem Hellerovy klasiky "Big Love". Z toho, co jsem stihl, musím konstatovat, že to byla super jízda s našláplým beatem, tribalovými prvky a místy obohacená baleárskou melodikou. Aby taky ne, když David pochází ze Španělska. Do svého setu stíhal občas použít živě i svoje klávesy, což jen umocňovalo atmosféru, která byla na hlavní stage v tu chvíli opět fantastická!

Co jsem nestihl během této noci, vynahradil jsem si s celou svou grupou o den později. Dalším vrcholem festivalu byl totiž kompletní večerní mejdan na Beach stage. Ten skvěle odstartoval zmiňovaný Melvo Baptiste, hlavní postava Glitterbox radio show, který duchu tohoto pořadu nezůstal nic dlužen a valil do nás jednu funky věc za druhou. Po něm však nastoupila nejočekávanější hvězda téhle obzvlášť horké noci. Žhavé nejen hudbou a atmoškou, ale i počasím, kdy se vzduch, pokud tu vůbec nějaký byl, dal doslova krájet. V tu chvíli měli snad všichni v plné permanenci velké vějíře s logy Defected a Glitterbox, které se zde prodávaly jako suvenýry. Jenže poté, co rozjel na pódiu svoji jízdu australský disco mág LNTG (Late Nite Tuff Guy), vedro nevedro, bylo zřejmým heslem celého publika "trsej, dokud nepadneš"! Pekelnou smrští jeho všemožných house a nu-disco remixů, od klasických old schoolovek jako "Good Times" či "Hold Tight" přes monstr house pecku "Get Down Saturday Night" a undergroundovou "I Get Deep" až třeba po Prince, vystupňoval tenhle vzhledem malý a uměním velký DJ mejdan asi na 451 stupňů Fahrenheita! :)

Po něm nastoupila do finále večírku ikona současné klubové scény, německý producent Purple Disco Machine, který zde minulý rok publikum totálně dostal. Opět nechyběly všechny jeho hitparádové zářezy, a že jich za posledních pár let je... Od nejnovější "Emotion", přes jeho remixy "Feel My Needs", "Praise You", původně od Fatboy Slima, či slavné "Keep Pushin´", až po zřejmě nejúspěšnější PDM remix "At Night" od Shakedown. Přeplněný parket samozřejmě při těchto kouscích doslova explodoval, pódium bylo obklopeno tanečníky ze všech stran a stejně tak přímo na stage kolem hlavního aktéra křepčili s rukama nad hlavou go-go, produkce i ostatní DJs, kteří ho přišli podpořit. My jsme však do úplného konce nezůstali, přeci jen byl jeho set dost podobný tomu loňskému, a my jsme byli zvědaví na Masters At Work na hlavním place. Jak to vypadalo tam, jste se mohli dočíst již o pár odstavců výše, kde jsem jejich show i s vokálem Julie McKnight dostatečně popsal...

Předposlední den mě nadchl odpolední, tolik milý a rozjasněný "soulful" set ostřílených bardů Copyright, kteří si v žáru slunce postupně a nenuceně "tahali" na plac jednoho tanečníka po druhém, až tu bylo najednou zaplněno a rozjel se docela dost vysmátý mejdánek. Ovšem takový byl prý i na lodi, kde ve stejném čase roztáčeli playery Todd Terry a sám big boss Simon Dunmore. I tímto je Defected Croatia proslulý a výjimečný: každý den boat parties, několikahodinová plavba po moři pro stovky party people a pařba s těmi nejlepšími DJs. O tohle je takový zájem, že letos byl počet lodních výletů zdvojnásoben! Pokud si však nezakoupíte palubní lístek dostatečně dopředu, máte jen mizivou šanci se tam dostat. :(

Ostatně, a to je opět důkaz neustále vzrůstající popularity tohoto festivalu, vstupenky na letošní ročník byly vyprodány čtvrt roku dopředu! Samozřejmě, nejedná se o žádný Tomorrowland a Defected Croatia ani ničím podobným rozhodně být nechce, takže ačkoliv počet návštěvníků rok od roku stoupá, stále mluvíme o pěti až sedmi tisícovkách. I tak zde potkáte, krom pochopitelné převahy Britů, lidi ze všech koutů světa, Francouze, Italy stejně jako třeba Íránce, Australany, Američany nebo týpky z Jihoafrické republiky. Příští rok chce Simon se svou partou zvednout počet vstupenek na 8 tisíc, ale pevně věřím, že ani to nemůže nabourat charakter a duši festivalu, jenž má stále nevídanou pozitivní a dá se říct až rodinnou atmosféru!

Šestidenní house maraton se chýlil ke konci a poslední mejdan nám postupně zprostředkovali například výborní Horse Meat Disco či jeden z prvních slavných newyorských DJs, bývalý rezident ikonických klubů Studio 54 a Funhouse, dnes již jednašedesátiletý (!) Jellybean Benitez. Právě on sehrál důležitou roli v odstartování závratné kariéry své tehdejší přítelkyně, kterou nebyl nikdo menší, než – tehdy ještě neznámá – Madonna. V roce 1983 pro ni totiž vyprodukoval a zremixoval nezapomenutelné skladby "Lucky Star" a "Holiday", které Madonnu vystřelily navěky do hvězdného nebe pop music! Je skvělé, že Defected na hudební historii nezapomíná, a naopak ji po zásluze uctívá a též z ní bohatě čerpá.

Na Beach stage gradovala atmoška poslední noci též až někam ke hvězdám a to nyní pod taktovkou dvou opravdu neopomenutelných osobností, které již čtvrt století významně ovlivňují house music. Původem turecký producent, žijící, hádejte kde, Dimitri from Paris, vystupoval na pódiu značně introvertně, skromně, snad by se dalo říct až nesměle. A přitom dokáže svou hudbou dostat tančící pařmeny až na vrchol blaha. Vystoupení autora stovek remixů včetně hitů Björk, Michaela Jacksona nebo "Get Lucky" od Daft Punk, stejně jako mnoha kompilací, z nichž pro mě osobně je ta s názvem "In The House Of Love" jedním z nejlepších house-disco mixů vůbec, bylo zcela jistě jedním z "highlightů" Defected Croatia 2019.

Tím druhým, který to zde celé uzavíral, byl britský producent Joey Negro. Maník, co má na svědomí house remixy snad všeho zásadního ze sedmdesátkového soulu a disca, od Gladys Knight přes Sister Sledge až po Earth, Wind and Fire. I já jsem tu do svého setu zařadil jeho parádní remix "Taste Of Bitter Love", jehož originál je právě od Gladys. Joey se svojí klasickou bekovkou na hlavě rozdával úsměvy, ale ještě větší vykouzlil na tvářích celého obecenstva. Tohle byla nefalšovaná happy-funky-disco jízda, na jejímž konci se ozval tak bouřlivý potlesk, že jsme se dočkali ještě přídavku. A tím byl Negrův remix jedné z největších klasik, a když na parketě úplně všichni zpívali: "I'm thinking of you and the things you do to me, that makes me love you, now I'm living in ecstasy", jednalo se prostě o extázi štěstí!

Poslední přesun na Main stage, která byla dvě hodiny po půlnoci stále v plném proudu a společný set šéfa Defected Simona Dunmora a Sam Divine, jež se nedávno představila i v pražské klubu Radost FX a loni na ostravském Beats for Love. Tohle byla už ostřejší a pěkně našláplá jízda protkaná především aktuálními house hity. Jak se i samotný boss odvázal a co jejich back 2 back vystoupení dokázalo udělat s lidmi, nepotřebuje komentáře... Můžete se mrknout v přiloženém videu. :)




Za svítání, totálně zničení, ale naládovaní nezapomenutelnými dojmy, jsme se pomalu šourali areálem, abychom pro letošek naposledy prošli vstupní branou krásné festivalové Garden a zamířili do centra Tisna ke svému zdejšímu příbytku.

Sečteno, podtrženo - parta Defected v posledních letech na klubové scéně definitivně ukazuje cestu všem, kterým ještě komerce a EDM nevycucly všechny mozkové závity... Defected dokáže šikovně přilákat široké publikum, to starší a pokročilejší na kultovní osobnosti, stojící u samého zrodu elektronické hudby nebo ji v průběhu let zásadně ovlivňující, od Heldena přes Moralese, Sancheze až třeba po Todda Terryho a ty mladší zase na jejich vrstevníky, nové tváře, jakými jsou například Dunmore Brothers, Melvo Baptiste, Qubiko, Folamour či právě Sam Divine. Důležité však je, že se to celé odehrává prostřednictvím kvalitní taneční hudby, kterou si takto začíná přisvojovat i nová mladá generace. A že všechny tyto umělce a návštěvníky onoho prosluněného šestidenního happeningu spojuje charakteristické heslo labelu Defected: "House Music All Life Long"!

DJ Fun

foto: Julien Duval a archiv