ROZHOVOR
Lorenzo: "Pro Cross jsme schopni vzdát se honorářů"
Tomáš Zdenek aka Lorenzo je v našich profilovĂ˝ch rozhovorech zajĂmavou vĂ˝jimkou. Na scĂ©nÄ› se nepohybuje pĹ™Ăliš dlouho, je mu teprve dvacet tĹ™i a na ryze komerÄŤnĂ akci ho nemáte moc šancĂ potkat. ÄŚĂm je tedy zajĂmavĂ˝? UĹľ nÄ›jakou chvĂli stojĂ spoleÄŤnÄ› s Fandou Sádrou za programem a nynÄ›jšà podobou unikátnĂho klubu Cross v praĹľskĂ˝ch HolešovicĂch. Jak se základna praĹľskĂ˝ch systĂ©mĹŻ pomalu mÄ›nila, jak vznikajĂ ulĂtlĂ© mechanickĂ© dekorace, co pĹ™inesl loĹskĂ˝ Czechtek a proÄŤ je politika dĹŻleĹľitá? To vše a mnohem vĂc Vám nynĂ nabĂzĂme k pĹ™eÄŤtenĂ. Hezkou zábavu!
foto: jedi
Základem našich profilĹŻ bĂ˝vá krátkĂ˝ Ăşvod do osobnosti našich hostĹŻ. StejnĂ˝ postup proto nemine ani tebe. MĹŻĹľeš se nám prosĂm pĹ™edstavit?
Narodil jsem se v Praze na Bulovce a vyrĹŻstal celĂ˝ Ĺľivot v BohnicĂch. Základku jsem vystudoval v ĂšstavnĂ a dlouho vĹŻbec nevÄ›dÄ›l, co chci dÄ›lat. VybĂral jsem proto školu, co nejblĂĹľ a nastoupil tak na strojárnu na Proseku. I kdyĹľ mi matematika i fyzika docela vĹľdy docela šla, celkem jsem se tam trápil, protoĹľe nÄ›kdy v prváku jsem zaÄŤal hulit a zajĂmat se o humanitnĂ smÄ›ry. VydrĹľel jsem tam vlastnÄ› jen dĂky dobrĂ© partÄ› lidĂ. ZaÄŤal jsem hodnÄ› ÄŤĂst, aÄŤkoliv pĹ™ed tĂm jsem hodnÄ› sportoval – hrál hokejbal a v dÄ›tsvĂ dokonce s tátou boxoval. PozdÄ›ji jsem se pĹ™ihlásil na jazykovku a v jejĂm prĹŻbÄ›hu zaÄŤal chodit sem do Crossu. Je to asi tak tĹ™i a pĹŻl roku zpátky. TeÄŹ je mi dvacet tĹ™i, takĹľe jsem byl ještÄ› celkem mladej a nevÄ›dÄ›l vlastnÄ› co… Pomáhal jsem Fandovi, protoĹľe kdyĹľ jsem pĹ™išel, bylo mi jasnĂ©, Ĺľe je tu celkem solidnĂ potenciál. Kalilo se tu a nebylo to tu ještÄ› vĹŻbec na profesionálnĂ Ăşrovni.
DĹ™Ăv neĹľ se pustĂme do Crossu, rád bych vÄ›dÄ›l pár vÄ›cĂ o tobě… V jakĂ© jsi vyrĹŻstal rodinÄ›? ÄŚemu se vÄ›noval otec s matkou?
Táta byl po revoluci podnikatel a zaÄŤal hodnÄ› obchodovat. Trochu se do toho zapletl a dneska Ĺľije v cizinÄ›. Máma je hroznÄ› v pohodÄ› Ĺľenská, povolánĂm zdravotnĂ sestra. Dnes uĹľ tam nebydlĂm a svoje zázemĂ mám udÄ›lanĂ© v domÄ› nad klubem. Domluvil jsem se s majitelem, Ĺľe si byt mĹŻĹľu udÄ›lat tady.
Vzpomeneš si jako hudbu poslouchali? Mám na mysli v tvĂ©m dÄ›tstvĂ, Ĺ™eknÄ›me od desĂti let..
Byli docela hipĂsáci a poslouchali hodnÄ› Beatles a vĹŻbec rock a poprock z Anglie. Z fotek, co jsem vidÄ›l, se v tom celkem vyĹľĂvali. V tom jsem vyrĹŻstal a pozdÄ›ji se k tomu i vrátil. Co se týče základky, tak hodnÄ› letÄ›ly diskotĂ©ky, takĹľe všichni vÄŤetnÄ› mÄ› jeli ve frajeĹ™inkách typu 2Unlimited nebo Twenty for seven. VlastnÄ› aĹľ teÄŹ zaÄŤĂnám hudbu pořádnÄ› vnĂmat.
MÄ›l jsi nÄ›kdy v pubertÄ› tĹ™eba punkovĂ˝ Ăşlety nebo tak? HodnÄ› mĂ˝ch kámošů nosilo ÄŤĂro a takovĂ˝ ty vÄ›ci…
JasnÄ›! Poslouchal jsem nÄ›kdy kolem ÄŤtrnácti let punkrock a jezdĂval tĹ™eba na Mlejn nebo do Inferna. ObecnÄ› jsem ale na koncĂky moc nechodil, protoĹľe v tom vÄ›ku to bylo docela psycho. MÄ›l jsem to hodnÄ› o ÄŤeskĂ˝ch kapelách a moc nekoukal do zahraniÄŤĂ. Co se týče zjevu, tak nikdy jsem se nesnaĹľil bĂ˝t nÄ›jak trendy a nosil obyÄŤejnou mikinu s kapucou. Tenkrát to ještÄ› nebylo tak zprofanovanĂ˝:).
MnÄ› pĹ™ijde celkem zajĂmavĂ˝, Ĺľe hodnÄ› lidĂ, co se dneska na taneÄŤnĂ scĂ©nÄ› pohybuje, vyšlo z punku ÄŤi hodnÄ› ostrĂ˝ch kytarovek, nemyslĂš? Jak ses dostal do kontaktu s elektronikou ty? NepoÄŤĂtám tedy tucky typu tebou zmiĹovanĂ˝ch 2UL.
To urÄŤitÄ›. HodnÄ› lidĂ i kolem mÄ› punk poslouchalo! Jinak nevĂm jestli moje prvnĂ návštÄ›va klubu byla stará NASA, ale urÄŤitÄ› to bylo mĂsto, kam jsem chodil velice ÄŤasto. MÄ›l jsem to tam rád a byl to vlastnÄ› mĹŻj prvnĂ kontakt s “klubem jako takovĂ˝m.“ Byla tam dobrá hudba a bylo to designovÄ› hroznÄ› zajĂmavĂ˝. NavĂc se tam smÄ›lo hulit a v tĂ© dobÄ› to pro mÄ› bylo taky dĹŻleĹľitĂ©.
Když mluvÚ o tom designu, nemůžu se tě v souvislosti s Crossem nezeptat, bavilo tě výtvarno?
VĹľdycky! Dlouho jsem se snaĹľil malovat ale zajĂmat se o vĂ˝tvarno jsem se zaÄŤal aĹľ na stĹ™ednĂ. Mám i zálibu v historii.RodiÄŤe mÄ› jako dĂtÄ› ÄŤasto brali na hrady a do pevnostĂ.
Co ty a práce?
Po stĹ™ednĂ jsem nastoupil na soukromou jazykovku (kvĹŻli vojnÄ›) a nechtÄ›l jsem o prachy stahovat rodinu, takĹľe jsem musel chodit na brigády. MÄ›l jsem kamarádku, která dÄ›lala v agentuĹ™e a dohazovala docela dobrĂ˝ kšefty. Bylo to obÄŤas finanÄŤnÄ› zajĂmavĂ˝. Jinak v dÄ›tstvĂ jsem chtÄ›l bĂ˝t malĂĹ™em, vojákem, popelářem a tak. Asi jako kaĹľdej.
Okej. ÄŚtenář o tobÄ› jako ÄŤlovÄ›ku urÄŤitÄ› uĹľ minimálnĂ obrázek má. OsobnÄ› bych se v povĂdánĂ uĹľ pĹ™esunul ke klubu Cross, kterĂ˝ je alespoĹ pro mÄ› urÄŤitĂ˝m unikátem. MĂsto, kterĂ© ÄŤlovÄ›k hned napoprvĂ© ĂşplnÄ› nepochopĂ, ale takĹ™ka zákonitÄ› se brzy vrátĂ. Jak ses k tĂ©hle partÄ› dostal?
PĹ™išli jsme sem s kamarádama. Bylo to pro nás ĂşplnÄ› novĂ© mĂsto, štÄ›rk na podlaze, nepořádek. Fanda uĹľ zaÄŤĂnal vyrábÄ›t a sem tam nÄ›kam nÄ›co povÄ›sil. A bylo to dost zajĂmavĂ˝!
Tak a stop. Dvakrát jsi zmĂnil jmĂ©no Fandy. Kdo vlastnÄ› je? TvĹŻj parťák?
Jo jo. Fanda uměleckým pseudonymem Franta Sádra je člověk, který vymýšlà a dělá se svým týmem veškerý design klubu.
TakĹľe ÄŤlovÄ›k neskuteÄŤnÄ› základnĂ pro tohle mĂsto.
ĂšplnÄ› nejzásadnÄ›jšĂ, protoĹľe je otcem myšlenky nÄ›co takovĂ©ho vytvoĹ™it. A co je super, vÄ›tšinu svĂ˝ch myšlenek je schopen realizovat.
Kolik mu je a co je to za týpka?
Je mu 32. Do Prahy pĹ™išel s podnikánĂm. MÄ›l v tomhle baráku tiskárnu. MÄ›l dĹ™Ăv firmu v ChomutovÄ› a tady poboÄŤku. Objevil dĹŻm a vzhledem k tomu, Ĺľe majitelem je starĂ˝ pán, bylo celkem těžkĂ© vytvoĹ™it tu klub. Muselo se jednat postupnÄ›. Ze začátku se tu dÄ›laly jen akce pro známĂ˝. Na Sádrovi je zajĂmavĂ˝, Ĺľe nemá žádnĂ˝ vĂ˝tvarnĂ˝ vzdÄ›lánĂ. Je to vyuÄŤenĂ˝ elektrikář a v rychlĂ©m ÄŤase dokáže vyrobit vÄ›ci, kterĂ© tu vidĂš. Je to leckdy dost šĂlenĂ˝.
To je dost evidentnĂ. Hele, zpátky k tobÄ›. Náhodu si sem trefil s kamarádama. Co se dÄ›lo dál?
Hele, mnÄ› se to v tu dobu hroznÄ› lĂbilo. PĹ™išlo mi to jako super nápad a chodil sem tak pomÄ›rnÄ› ÄŤasto. Bavil jsem se s barmanama a pozdÄ›ji zaÄŤal jako vyhazovaÄŤ.
To jako fakt?
Hehe, jo. Nikdy jsem nebyl takovej, Ĺľe bych se pral. Ale oni Ĺ™Ăkali, Ĺľe nikoho nemaj a nÄ›co mi Ĺ™Ăkalo, Ĺľe do toho mám jĂt. Nic moc se tu nedÄ›lo a já stejnÄ› bÄ›hal po brigádách. Tak jsem si prostÄ› Ĺ™ekl, Ĺľe to risknu. TakĹľe. DÄ›lal jsem tohle a postupem ÄŤasu zaÄŤal pomáhat Fandovi s technikou. JelikoĹľ těžko zvládal vyrábÄ›t dekorace a stavÄ›l program najednou, postupnÄ› jsem to pĹ™evzal. DÄ›lal jsem i zvukaĹ™e, nauÄŤil se to tu zvuÄŤit… De facto jsem si prošel celou hiearchiĂ klubu a dnes se vÄ›nuji dramaturgii a produkci. PoslednĂ tĹ™i roky ani nemĹŻĹľu hulit.:)
Můžeš popsat, co to pro tebe v Crossu znamená?
No je toho strašná spousta. JelikoĹľ nemám žádnĂ˝ produkÄŤnĂ tĂ˝m, musĂm toho dost zajistit sám. MusĂm koncipovat veÄŤery a poskládat program, zajistit techniku, všechno obvolat, vymyslet tiskovky, pak to dát vÄ›dÄ›t lidem a pĹ™ipravit PR. ÄŚasto dÄ›lám i grafiku plakátĹŻ. Je samozĹ™ejmÄ› dost akcĂ, kterĂ© nedÄ›lám sám, ale spolupracuji se známĂ˝mi a přáteli.
Tahle otázka asi spĂš na Fandu, ale zkus nám popsat jak dekorace typu “lĂ©tajĂcĂ ĹľehliÄŤky“ ÄŤi “myÄŤka vinylů“ vznikajĂ?
Základ je on a jeho nápady. TĂ˝m mu pomáhá stavÄ›t. On je mozkem, kterĂ˝ to vymyslĂ. Na otázku jak to vzniká je těžkĂ© odpovÄ›dÄ›t. V sedm vstane a v šest konÄŤĂ. Celou tu dobu na tom maká. VymýšlĂ, kombinuje. VÄ›ci, kterĂ© tu byly pĹ™ed tĹ™ema rokama, tu uĹľ dneska skoro neuvidĂš. VyvĂjĂ se to a je to vymakanÄ›jšĂ, trvanlivÄ›jšà a hlavnÄ› mnohem bezpeÄŤnÄ›jšĂ.
To je jinak dobrĂ© tĂ©ma. ÄŚasto si Ĺ™Ăkám, co kdyby to velkĂ©, ostrĂ© hovado spadlo do lidĂ?
Já se taky bál, ale uĹľ mu věřĂm. Je prostÄ› profĂk a dobrĂ˝ elektrikář.
Fajn. K programu klubu. Já to dost vnĂmám jako urÄŤitĂ˝ alternativnĂ prostor. MĂsĂ se tu subkultury, lidi…
Jestli mĹŻĹľu, já bych tvojĂ otázku trochu obešel. HudebnĂ stránka vÄ›ci je sice velice dĹŻleĹľitá, ale pro mÄ› je nejdĹŻleĹľitÄ›jšĂ, a v tom jsme se s Fandou shodli, Ĺľe je to projekt s nÄ›jakou sociálnĂ a politickou vizĂ. Pro nás je dĹŻleĹľitĂ© s lidmi, kterĂ© sem dostaneme, pracovat. ChodĂ sem hodnÄ› mladĂ˝ lidi a my je chceme ovlivĹovat. Dalšà vÄ›c je, Ĺľe chceme i k PR pĹ™istupovat alternativnÄ›. NemyslĂm hudebnÄ›, ale spĂš z pohledu marketingu. StavĂme to hodnÄ› na tom, Ĺľe lidi si to mezi sebou prostÄ› Ĺ™eknou. Taky vyuĹľĂváme sĂlu internetu. Dalšà vÄ›c je, Ĺľe ten projekt nevzniknul tak, Ĺľe by nÄ›kdo pĹ™išel se dvÄ›ma miliĂłny a postavil to. Ten klub roste pomalu a ĂşmÄ›rnÄ› k tomu, kolik se vydÄ›lá. PenĂze se toÄŤĂ stále dokola a to je to nejdĹŻleĹľitÄ›jšĂ.
UĹľivĂ tÄ› to alespoĹ?
To rozhodnÄ›. Klub funguje dost a pÄ›t zakládajĂcĂch ÄŤlenĹŻ si na chleba vydÄ›lá v pohodÄ›. Fajn je, Ĺľe v nÄ›kterĂ˝ch pĹ™Ăpadech jsme schopni se pro klub svĂ˝ch honorářů vzdát. PenĂze se prostÄ› neshromažďujĂ a nekupujĂ se nesmysly.
K tÄ›m mĂ˝m zmiĹovanĂ˝m subkulturám. Je tu nÄ›jaká, která by se dala oznaÄŤit za základnĂ? Je tu hodnÄ› systĂ©mákĹŻ a Cross si tak trochu nese jejich punc, zároveĹ, ale tu slyšĂš regĂ©ÄŤko a dokonce i komerÄŤnĂ house nebo klubovĂ© techno…
KdyĹľ jsem pĹ™išel, bylo to tak, Ĺľe se dÄ›lalo jenom tekkno. Nebyl tu zvuk ani zázemĂ. JedinĂ˝, kdo tu mohl udÄ›lat akci, byli lidi, co se o to mohli sami postarat. A jedinĂ takovĂ byli lidi od systĂ©mĹŻ. PĹ™ijedou na louku a jsou schopni tam hrát. A to uĹľ od štÄ›rkovĂ© podlahy nenĂ zas tak velkĂ˝ rozdĂl. Tak to zaÄŤalo a napojenĂ na systĂ©my je u nás opravdu velikĂ˝. Známe se skoro se všemi. Moje vize je ale taková, udÄ›lat z toho takovou kĹ™iĹľovatku a zabránit radikalismu mezi kulturama. Ukázat, Ĺľe všichni dÄ›láme na tom samĂ©m a vzájemnÄ› se všichni ovlivĹujeme. Na druhou stranu chceme (s klubem) zĹŻstat alternativnĂ a nebĂ˝t v situaci, kdy bychom museli dÄ›lat akce pro firmy na klĂÄŤ. ProstĹ™Ădá se tu celĂ© spektrum zajĂmavĂ© muziky i kultury a po tĂ© i lidĂ, kteřà jĂ hledajĂ.
TĂ©ma, kterĂ© mÄ› u klubu, kterĂ˝ je “alternativnĂ“ zajĂmá: finanÄŤnĂ nároky lidĂ s nimiĹľ spolupracuješ. Jak vlastnÄ› vypadá hospodaĹ™enĂ podobnĂ©ho klubu?
RozpoÄŤty v podstatÄ› nedÄ›láme. Pracujeme s penÄ›zi kterĂ© zbĂ˝vajĂ po poplacenĂ fixnĂch nákladĹŻ. Co se týče ocenÄ›nĂ zamÄ›stnancĹŻ, Ĺ™ekl bych, Ĺľe dnes je to uĹľ standard. DĹŻleĹľitĂ˝ byl kaĹľdopádnÄ› začátek a kdyĹľ pĹ™ijde ÄŤi zaÄŤĂná nÄ›co novĂ©, je zásadnĂ, aby se všichni uskromnili. KdyĹľ sem, ale nÄ›koho pozvu, nenutĂm ho aby hrál za mĂĹ neĹľ za obvyklĂ˝ honorář. Pokud je to tedy splnitelnĂ©. A kdyĹľ se mi cenu nepodařà usmlouvat na Ăşnosnou, tak nabĂdku prostÄ› neakceptuju. NaštÄ›stĂ jsem se dodnes skoro s kaĹľdĂ˝m v pohodÄ› domluvil a musĂm Ĺ™Ăct, Ĺľe nás touhle formou hodnÄ› vystupujĂcĂch podporuje. Takhle to prostÄ› máme. Nikdy však nedÄ›lám, Ĺľe bych i v pĹ™ĂpadÄ›, Ĺľe se naše akce nepodaĹ™Ă, nezaplatil smluvenou odmÄ›nu, pokud se na tom nedohodnem. Je to dost o dĹŻvěře.
Jak koncipuješ program?
KaĹľdĂ© pondÄ›lĂ je systĂ©movĂ© techno.  ChodĂ sem hodnÄ› lidĂ, ale obÄŤas i hodnÄ› problĂ©movĂ˝ch. UĹľ i mezi systĂ©my se o tom dost diskutuje a pĹ™emýšlĂ se jakou formou to Ĺ™ešit…
Můžeš to nějak specifikovat?
ChodĂ sem hodnÄ› mladĂ˝ nebo radikálnĂ lidi. Je prostÄ› těžšà s nimi nÄ›jak jednat, nÄ›jak je ovlivĹovat. Je těžkĂ© najĂt cestu jak na to. K tomu programu. KaĹľdĂ© ĂşterĂ˝ tu je regĂ©ÄŤko a jednou za dva tĂ˝dny autorskĂ© ÄŤtenĂ. SnaĹľĂme se sem prosadit literaturu. A nejen to. TĹ™eba v nedÄ›li tu máme divadla, nebo cestopisnĂ© pĹ™ednášky. CelĂ© to doplĹuje Gadjo s worldmusic. Ve stĹ™edu psytrance a breakbeat. Ve ÄŤtvrtek koncerty a o vĂkendu dost rĹŻznĂ© pravidelnĂ© akce.
Zkusme si to zopáknout.. JakĂ˝ ĂşspÄ›ch tu majĂ akce s klubovĂ˝m technem a vĹŻbec vĂ˝raznÄ› komerÄŤnÄ›jšĂmi odnoĹľemi?
Polovina lidĂ pĹ™ijde na nÄ› a polovina sem chodĂ pravidelnÄ›. UrÄŤitÄ› chceme zvát hodnÄ› lidĂ ze zahraniÄŤĂ, ale ne na komerÄŤnĂ bázi. I kdyĹľ kvalitnĂ muzikanty rádi zaplatĂme.
To se dost odrážà na vstupném, ne?
To ano. Ale já jsem zcela proti vÄ›kovĂ©mu a finanÄŤnĂmu filtru. To je vÄ›c, která ustĹ™ihne část lidĂ, z nichĹľ hodnÄ› z nich jsou sice ti problĂ©movĂ, ale omezĂ to i ostatnĂ.
Lorenzo, já stále nÄ›jak nepobĂrám ty, kterĂ˝m Ĺ™Ăkáš problĂ©movĂ!
To jsou lidi, kteřà tu tĹ™eba chtÄ›jĂ prodávat drogy, jsou mladistvĂ a pijĂ alkohol a naprosto vĹŻbec se neumÄ›jĂ chovat, ÄŤĂmĹľ ohroĹľujĂ našà existenci.
MĂváte kvĹŻli tomu problĂ©my s policiĂ? Byla tu nÄ›kdy návštÄ›va?
ObÄŤas. MÄ›l jsem rozhovor se tĹ™emi policisty s velkĂ˝mi šarĹľemi. Docela hustÄ› tam do mÄ› šli, ale to se nedá nic dÄ›lat. My dÄ›láme prvnĂ poslednĂ, aby se zákon v klubu neporušoval, ale neumĂme prostÄ› zázraky. Motali se tu i kolem Czechteku.
Máte tu teď nějaké vyhazovače? Osobně si jich nikdy zřetelně nevšimnu!
To ani nenĂ cĂlem, ale samozĹ™ejmÄ› tu jsou a objevĂ se jen v pĹ™ĂpadÄ›, Ĺľe je nÄ›jakĂ˝ problĂ©m. Nejsou tu od toho, aby prudili lidi.
JasnĂ˝. To je myslĂm dost v pohodÄ› pĹ™Ăstup. Narazil jsi uĹľ na policii a proto asi nenĂ lepšĂho pokraÄŤovánĂ našeho povĂdánĂ, neĹľ kauza loĹskĂ©ho Czechteku. Jak si vnĂmal, to co se událo?
To je docela těžkĂ˝ tĂ©ma, Juki. My jsme s Crossem jeli za klub podruhĂ©. V BonÄ›novÄ› jsme pĹ™ijeli autobusem a vystupovaly tam i kapely. Letos jsme mÄ›li pĹ™ipravenou stage a pozvanĂ˝ch na ÄŤtyĹ™icet kapel. Byl pĹŻjÄŤenĂ˝ zvuk, generátor a spousta vÄ›cĂ. HroznÄ› moc pĹ™Ăprav, penÄ›z i energie. Do poslednĂ chvĂle jsem věřil, Ĺľe to dopadne dobĹ™e, protoĹľe informace, kterĂ© jsem mÄ›l, byly, Ĺľe je to celĂ© legálnĂ s dobĹ™e vymyšlenĂ©. PĹ™ed festivalem sem zaÄŤali chodit lidi z kriminálky a ptát se, kde letos bude…
Dostal ses tam vĹŻbec?
Byl jsem tam asi hodinu a to ještÄ› v dobÄ›, kdy tam zase pouštÄ›li pěšà normálnÄ›. Po cestÄ› jsme byli nÄ›kolikrát kontrolováni policiĂ. MÄ›li jsme i technickĂ© problĂ©my s autobusy a skonÄŤili jsme s nimi vlastnÄ› pĹ™ed zácpou na benzĂnce tĹ™i kilometry od mĂsta. PokraÄŤovat dál trÄŤet na dálnici v tom horku vĹŻbec nemÄ›lo smysl. UĹľ jsme vidÄ›li ty antony, co tam mĂĹ™ily, vÄŤetnÄ› obrnÄ›nĂ˝ch transportĂ©rĹŻ. Vypadalo to brutálnÄ›. Poslali jsme tam teda jen kameramany. PozdÄ›ji jsme uÄŤinili nÄ›kolik pokusĹŻ se tam dostat, ale nakonec nás stejnÄ› vĹľdy odstavili. ZajĂmavĂ© bylo, jak policie pouĹľila taktiky, Ĺľe uzavĹ™ela všechny obraty v dĂ©lce šedesáti kilometrĹŻ, ÄŤĂmĹľ se snaĹľila finanÄŤnÄ› vyÄŤerpat lidi, kteřà tam mĂĹ™ili. ProtoĹľe kdyĹľ jedeš šedesát kilometrĹŻ tam a pak zpátky a pak znovu, je dost nároÄŤnĂ˝. Tak jsme se rozhodli poslat zvuk domĹŻ, protoĹľe jsme na tĂ© benzĂnce strávili tĹ™i noci a kaĹľdá nás stála prachy. Celá legrace nás vyšla na hroznÄ› moc penÄ›z a sĂly. Jel jsem domĹŻ, vyspal se a zjistil, co se tam dÄ›je. Juki, to bylo prostÄ› šĂlenĂ˝! SnaĹľil jsem se, aby se zaÄŤalo nÄ›co dĂt. NaštÄ›stĂ zaÄŤalo.
Co myslĂš, Ĺľe bylo pĹ™ĂÄŤinou zásahu?
To je taky dost komplikovanĂ˝. Mám hodnÄ› verzĂ a otázka je jak moc chci zabĹ™ednout do paranoii. BuÄŹ to byly zkušenosti s minulejma Czechtekama, politickej tah nebo promyšlenĂ© borcenĂ alternativnĂ kultury. Já bych se klidnÄ› pĹ™iklonil k tomu k tĹ™etĂmu, ale to bychom potom zapadli aĹľ ke globálnĂm problĂ©mĹŻ lidstva a to asi nemá cenu teÄŹ Ĺ™ešit.
Účastnil jsi se demonstrac�
Účastnil a docela dost dlouho. Ale musĂm Ĺ™Ăct, Ĺľe myslĂm, Ĺľe kdyby se jednalo silnÄ›ji a efektivnÄ›ji, mohlo se nÄ›co zmÄ›nit. Dalšà vÄ›cĂ bylo angaĹľovánĂ se nÄ›kterĂ˝ch politikĹŻ a tak dál … Je to jen pocit, po bitvÄ› je kaĹľdĂ˝ generál. PodaĹ™ilo se alespoĹ ukázat lidem, Ĺľe se nÄ›co dÄ›je a donutit spoleÄŤnost udÄ›lat si názor.
Jak si myslĂš, Ĺľe bude kauza pokraÄŤovat dál? PĹ™eci jen ještÄ› neskonÄŤila a aÄŤ je teÄŹ ve stavu urÄŤitĂ© hibernace, s blĂĹľĂcĂm se lĂ©tem zaÄŤĂná zase pomalu oĹľĂvat. Máš nÄ›jakou perspektivu?
UrÄŤitÄ› to dopadne podle toho, jakĂ˝ bude vĂ˝sledek voleb. Otázka je, jestli se podařà ještÄ› pĹ™ed nimi dotlaÄŤit kandidáty k tomu, aby vyjádĹ™ili jasnĂ© stanovisko. To by bylo urÄŤitÄ› hodnÄ› pĹ™ĂnosnĂ©. Je fakt dĹŻleĹľitĂ© je pĹ™inutit Ĺ™Ăct, jak se budou chovat. Pokud se to podařà nÄ›jak vymyslet legálnÄ›, asi ta akce bude opravdu velice masová. Jak se k tomu postavĂ radikálnÄ›jšà a staršà systĂ©my, je otázka. HlavnÄ›, jestli se to celĂ© nerozštÄ›pĂ.
Máš pocit, že by pomohlo už tolik diskutované zapůjčenà nějakého vojenského újezdu?
Je to svĂ˝m zpĹŻsobem Ĺ™ešenĂ. Jde ale i o celĂ˝ smysl raveu jako takovĂ©ho. Ten odkaz znamená urÄŤitou dávku revolty a je znovu otaznĂk, jak se k tomu stát postavĂ. Jestli jde vĂce o soukromou louku ÄŤi Ĺľivoty lidĂ, o kterĂ© kráčà v pĹ™ĂpadÄ› policejnĂ represe. Uzná-li to jako kulturu nebo ne. Proto se k tomu neumĂm jednoznaÄŤnÄ› vyjádĹ™it. Czechtek prostÄ› nenĂ jenom festival. Je to sice jeho hlavnĂ poslánĂ, ale zároveĹ má nÄ›jakĂ˝ podtext. Je to vzdor spoleÄŤnosti k vÄ›cem, kterĂ© chápeme, Ĺľe jsou špatnÄ›. Lidi se Ĺľenou za penÄ›zi a i kdyĹľ nejsem žádnĂ˝ levičák, je to prostÄ› fakt. Svobodu si prostÄ› kupujeme za penĂze. Nechci bĂ˝t radikálnĂ, ale jde i o to, jak se celková spoleÄŤnost vyvĂjĂ. KdyĹľ se na to teÄŹ koukneš, tak přátele vznikajĂ jen ve škole a v práci, protoĹľe lidi spolu nejsou schopni normálnÄ› mluvit. PĹ™Ăkladem je zombie hromadná doprava. Na setkánĂ je vhodnĂ˝ i klub. Tam se lidi dokážou potkat a pokecat i s lidma, kterĂ˝ neznaj. Jinak je ta spoleÄŤnost ĂşplnÄ› mrtvá. Ĺ˝ije na tÄ›ch bodech, projĂĹľdĂ jen v ÄŤase a nevnĂmá. Jsme masĂrováni reklamou - televize nám ÄŤasto lĹľe, politici nám lĹľou a všichni to vĂme. NeĹ™Ăkám, Ĺľe jinĂ© spoleÄŤnosti ĹľijĂ lĂ©pe, ale vrážet tam to špatnĂ© od nás násilĂm prostÄ› nenĂ v pohodÄ›. Byl bych rád, kdyby Czechtek byl veliká záleĹľitost a zážitek, kterĂ˝ hudebnÄ› nemá hranice ani obdoby. To je mĹŻj sen. Z globálnĂho hlediska by to ale mÄ›lo zĹŻstat pořád jako urÄŤitĂ˝ protest.